Možnost prozkoumat vzdělávání na Islandu v rámci programu Erasmus+ využila Škola Nika z pražského Chodova. V letošním roce se škola zaměřuje na využívání digitálních technologií a umělé inteligence – kdy je vhodné je cíleně využít a kdy je lepší je omezit. Dlouhodobě se také zabývá regulací mobilních telefonů ve škole, přičemž inspiraci pro nastavování pravidel čerpá mimo jiné ze zkušeností pedagogů získaných během zahraničních výjezdů. Jak tedy vypadala praxe na dvou islandských školách?
Na Islandu jsme navštívili školy Dalvikurskóli a Arsgókarskóli a během pár dní jsme sledovali, jak tamní vzdělávací prostředí funguje. V mnoha ohledech se praxe shodovala s tím, co známe z naší školy. Děti od druhého stupně si samy vybírají kompetence, na které se během roku chtějí zaměřit. Společně se svým patronem vyberou jednu z deseti klíčových kompetencí, která je pro ně aktuálně nejdůležitější, a pravidelně se k ní vracejí. Letos se školy zaměřily zejména na odolnost – žáci tak během projektů i každodenních aktivit trénují schopnost překonávat překážky, učit se z chyb a vytrvat i v náročných situacích. Pokrok se sleduje především pozorováním a slovním hodnocením, což podporuje reflexi a vlastní sebehodnocení studentů. Zjistili jsme, že tento přístup k rozvoji kompetencí funguje i jinde, a potvrdilo nám to, že i my pravděpodobně jdeme správným směrem.
Digitální technologie jsou v islandských školách pevnou součástí výuky. Každé dítě má svůj vlastní notebook, který používá tři roky a je za něj plně odpovědné – například si samo zařizuje opravy a rodiče hradí potřebné náklady. Od první třídy se děti seznamují s programem Kodable a učí se programovat. Kromě toho pracují s VR brýlemi a tablety, a na druhém stupni si vyzkouší tvorbu vlastních webových stránek.
Na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami standardně využívají odhlučňovací sluchátka. Mobilní telefony jsou ve škole zcela zakázané – pokud někdo telefon přinese, rodiče si pro něj musí přijít. Na základě pozitivních zkušeností jsme pořídili odhlučňovací sluchátka i my a začali je využívat ve výuce. Používají je nejen děti se speciálními potřebami, ale také žáci s vysoce rozvinutou studijní autonomií, kteří během výuky pracují na individualizovaném obsahu.
Inspirace z této mobility nám pomáhá systematicky rozvíjet kompetence našich žáků. Zvlášť cenné bylo vidět, jak škola funguje jako celistvá komunita a jak denně integruje pohyb a sportovní aktivity do života žáků – děti tráví přestávky venku, hrají týmové hry a mají pravidelný přístup k bazénu, lyžařským svahům či dalším sportovištím zdarma. Každoročně se navíc koná odolnostní soutěž zahrnující plavání a lyže, která žákům umožňuje prakticky procvičit vytrvalost, týmovou spolupráci a schopnost překonávat obtíže.
Kontakty na vyučující ze škol Dalvikurskóli a Arsgókarskóli zůstávají, stále jsme propojeni. Těšíme se na další spolupráci a společné projekty – zdá se, že je v plánu i návštěva z Islandu do České republiky.
foto: unsplash
Zdroj článku:
Přečíst článek na webu www.skolanika.cz →