Itálie: rozvoj kompetencí a (sebe)hodnocení 

Do italského města Cuneo jela se svými žáky ScioŠkola Jihlava. Mobilita byla pro žáky intenzivním tréninkem odolnosti a nástrojem sebepoznání, pro vyučující pak také možností poznávat přístup zahraničních kolegů. Co na své cestě objevili? Přečtěte si následující článek. 

Skupinová mobilita: měření pokroku v kompetencích a rozvoj v AI

V rámci programu Erasmus+ jsme navštívili italskou školu Istituto Comprensivo Cuneo Corso Soleri, kde jsme se zaměřili především na sledování rozvoje klíčových kompetencí žáků – zejména v oblastech sebepoznání, odolnosti a dobrých vztahů. Pobyt nám umožnil nahlédnout do způsobu, jakým italské školy pracují s kompetenčním učením, jak hodnotí pokrok žáků a jakým způsobem využívají digitální technologie a umělou inteligenci ve vzdělávání. 

V navštívené škole v Cuneu je měření pokroku v kompetenčním učení chápáno jako průběžný a komplexní proces, který kombinuje různé formy formativního hodnocení a důraz na sebereflexi žáků. Hodnocení zde neprobíhá pouze na základě výkonu, ale sleduje také rozvoj měkkých dovedností – spolupráce, samostatnosti, komunikace, schopnosti řešit problémy a učení se tomu, jak se učit (oblast studijních návyků). 

Škola klade důraz na individuální tempo každého žáka, podporu autonomie a rozvoj vnitřní motivace. Hodnocení je zde chápáno jako součást procesu učení, nikoli jen jeho výsledek. Používanými nástroji jsou především žákovská portfolia, do nichž žáci ukládají své projekty, reflexe a zpětnou vazbu od učitelů i spolužáků. Významnou roli má také sebehodnocení a vrstevnická zpětná vazba, kdy žáci reflektují svůj pokrok pomocí jednoduchých nástrojů, jako jsou reflexní otázky, myšlenkové mapy nebo self-assessment grids. Důraz je kladen i na projektové hodnocení s ohledem na proces učení – schopnost plánovat, spolupracovat, adaptovat se a dokončit zadanou práci. Hodnocení často probíhá formou individuálních rozhovorů a slovního hodnocení, který se zaměřuje na individuální posun žáka. Učitelé mezi sebou sdílejí pozorování napříč předměty a vytvářejí tak ucelený obraz o rozvoji jednotlivých kompetencí.

Pokud jde o využívání umělé inteligence, italská škola volí zatím spíše konzervativní přístup. Využití AI je v rukou učitelů, žáci s AI zatím přímo nepracují – jednak z důvodu věku, jednak kvůli obezřetnosti školy v oblasti digitální bezpečnosti. Učitelé však AI aktivně využívají při přípravě výuky, zejména pro tvorbu úkolů, cvičení nebo příkladů. Někteří ji využívají i pro diferenciaci výuky, kdy si nechávají navrhnout materiály různé obtížnosti podle úrovně žáků. Umělá inteligence je využívána také při tvorbě vizuálního obsahu – například v nástrojích jako Canva či DALL·E.

Zajímavým aspektem italské školy byl pro nás přístup k používání mobilních telefonů. V Cuneu platí úplný zákaz používání mobilů žáky po celý školní den – včetně přestávek. Toto opatření zavedli na základě zkušeností s narušováním soustředění a vztahů mezi dětmi. Učitelé vnímají tento zákaz jako funkční – žáci jsou více přítomní, komunikují spolu přirozeněji a jsou méně závislí na technologiích. Přestože se jedná o restriktivní opatření, má podle pozorování školy pozitivní dopad na atmosféru a soustředěnost žáků.

Za pozornost stojí také inspirativní práce školy v oblasti digitální gramotnosti. Velmi silnou stránkou je zde robotika a programování. Škola má vlastní robotický klub, do kterého se zapojují žáci napříč ročníky. Klub dosahuje vynikajících výsledků – například nedávno získal první místo v mezinárodní robotické soutěži. 

Pobyt v italské škole byl pro nás cenným podnětem k přemýšlení o tom, jak vyvážit bezpečný přístup k technologiím s potřebou připravovat žáky na realitu světa, v němž bude umělá inteligence běžnou součástí života. Inspirací je přístup, kdy je AI nejprve používána učitelem jako podpůrný nástroj a teprve následně, za jasně daných pravidel, představována žákům jako zodpovědný a užitečný pomocník. Ukázalo nám to, jak důležité je v oblasti umělé inteligence vzdělávat vyučující. 

Výjezd měl pro nás i naše žáky významný dopad v oblasti rozvoje klíčových kompetencí. Pobyt v cizím prostředí podpořil sebepoznání, rozvoj sebedůvěry a osobní růst. Adaptace na nové podmínky a překonávání jazykové bariéry posílily odolnost a schopnost zvládat stresové situace. 

Po návratu z mobility jsme se rozhodli navázat na inspiraci z Cunea zapojením do mezinárodních projektů v rámci platformy eTwinning. Tyto projekty podporují jazykové a digitální dovednosti žáků a zároveň propojují učení s reálnými tématy. V nadcházejícím školním roce proto plánujeme pilotní projekt se zahraniční partnerskou školou, který bude zaměřen na rozvoj komunikace, spolupráce, samostatnosti a kulturního povědomí žáků.

Závěrem bychom pro inspiraci rádi sdíleli sadu otázek, kterou jsme využívali se svými žáky během výjezdu pro reflexi odolnosti.

1. Jak reaguji na situace, kdy nerozumím všemu ve třídě nebo v každodenním životě v Itálii?

2. Jak zvládám stres z nového prostředí a co mi pomáhá cítit se jistější?

3. Jak jsem překonal/a chvíle, kdy se mi nedařilo dosáhnout cíle? Jak mi tyto situace pomohly se zlepšit?

4. Co jsem se naučil/a o zvládání tlaku a nejistoty během mezinárodního projektu?

foto: unsplash