Rumunsko: průzkum well-beingu

Při výběru partnerských škol v programu Erasmus+ zvažujeme mnoho kritérií. Často navštěvujeme školy, které svým konceptem a přístupem souzní s tím naším a snaží se, stejně jako my, hledat co nejlepší řešení pro současné vzdělávací výzvy. Jindy zase míříme tam, kde očekáváme odlišný přístup – abychom poznali jiné cesty a ověřili si, zda jsme třeba dříve nezavrhli něco, co jinde funguje dobře a co přináší užitek.

Zkušenosti střední ScioŠkoly Brno Medlánky, která se v rámci programu Erasmus+ vydala se svými studenty do rumunského gymnázia Colegiul Național Vasile Alecsandri Bacău, ukazují, že i setkání s velmi odlišným školským prostředím může být cennou příležitostí k reflexi, ponaučení a další motivaci. Výjezd také podpořil nové mezinárodní vztahy – rozvíjí se zájem o pokračování výměny mezi Rumunskem, Španělskem, Českem a Německem. Rumunská i španělská škola, s jejichž zástupci se naše výprava setkala, projevily velký zájem poznat více koncept ScioŠkol a jejich učitelé by rádi přijeli i na skupinovou mobilitu nebo stínování právě do Česka.

A jaké zážitky si tedy odnášejí? To najdete v krátkém článku níže, kteří napsali po svém výjezdu zástupci střední ScioŠkoly Brno Medlánky.

Skupinová mobilita: Empowering hearts a plameňák Hubert

Během svého výjezdu jsme se zaměřovali na wellbeing a k realizaci jsme vybrali program e-Twinning, do kterého se zapojila španělská, rumunská, německá a naše škola. První týdenní setkání studentů na rumunské škole bylo rámováno tématem Empowering hearts: A journey of hope, trust, tolerance and positivity a kladlo si otázku, jak naděje, důvěra, tolerance a pozitivita ovlivňují náš well-being a jak je můžeme konkrétně rozvíjet – i v rámci mobility.

Program připravilo hostující rumunské gymnázium Colegiul Național Vasile Alecsandri Bacău a na papíře vypadal velmi slibně. Realizace na místě však nebyla dobře zvládnutá – jak organizačně, tak obsahově. Aktivity z našeho pohledu postrádaly smysl a studenti neměli dostatečnou podporu k vzájemnému propojení či spolupráci. 

Co se týče tématu digitálních technologií, které jsme na výjezdu také mapovali – na škole je zakázáno používání AI a při zadávání úkolů v digitálních nástrojích byli studenti většinou ponecháni napospas. Škola se nezaměřuje na kompetenční vzdělávání a nedává studentům příležitost přebírat zodpovědnost za své vzdělávání – kromě dobrovolného zapojení do programů Erasmus+. Převažovala frontální výuka a individuální práce. Jednotlivé aktivity a dny nebyly propojené, chyběla nám reflexe aktivit, instrukce byly nejasné a metody často neodpovídaly potřebám a věku studentů. 

Co v nás však zůstalo, je výrazná rumunská pohostinnost a zájem o to, abychom všeho měli dostatek a viděli velkolepost místa. Konkrétní inspiraci do výuky si z mobility nepřivážíme, ale přivezli jsme si Huberta – růžového plastového plameňáka, kterého jsme koupili u rumunské dálnice během jednoho absurdního výletu.

Hubert s námi přijel do Česka a stal se plnohodnotným členem naší komunity. Symbolizuje naději a nadhled, který jsme si všichni museli zachovat i v pro nás velmi frustrujících momentech. Spojil nás a pomohl nám při večerních reflexích na koberci hotelové haly uvědomovat si naše silné stránky, o které se každé z našich dětí může při mobilitě opřít. Pomohl nám zmapovat hranice naší odolnosti a potřeb nebo pojmenovat, co v budoucnu jako hostující škola můžeme udělat lépe, aby takový výměnný pobyt nabyl smyslu. 

Studenti si uvědomili, jak dobrou jazykovou výbavu mají, jaká pozitiva má náš vlastní vzdělávací systém a jak respektující, flexibilní a vzájemně pečující v takových náročných situacích umějí být. Stejně jako rumunská zkušenost se k nám i Hubert (a vše co symbolizuje) neustále vrací – občas přichází na školní shromáždění, pokud diskutujeme témata výjezdů a dalších Erasmus+ programů. Objevuje se i v těžkých momentech na studentských či průvodcovských poradách. Za tuto zkušenost jsme rádi. Ačkoliv nebyla bezproblémová, dokázali jsme ji obrátit v příležitost k učení – především o sobě samých.

foto: unsplash